Na vodě (Rejs)

Já nerad chodím do kina. A na polské filmy už vůbec. Nic se tam neděje. A ti herci...

Já jsem se narodil v červenci, konkrétně tedy v polovině července. Vlastně tedy spíše v druhé polovině července... prostě 17. července. Nějaké dotazy?

Především jsou tedy tři způsoby hlasování. Potleskem, to hlasují všichni, kuličkami, kde černé kuličky jsou pro, vlastně obráceně, černé kuličky jsou pro, nebo vlastně proti, a bílé jsou pro, případně možno otočit v případě potřeby, a konečně zvednutím ruky. To je způsob nejdokonalejší.

- Už teď bych mohl ukázat prstem na mnohé z vás... - Tak ukažte! - Mně se nechce... to všechno se dozvíte v mých básních.

Pán mluví o přírodě.

Já ne že bych měl něco proti schůzím, to jistě, chápete, že ano, ale tohle je snad, nechci, raději, prostě tak.

Samozřejmě že kritika ano a je správná, ale my se především musíme chovat tak, abychom žádnou kritiku nepotřebovali, a bude-li nás pak někdo kritizovat, tak už si s ním poradíme.

A je-li sport ta teze, pak kultura je antiteze, a naším úkolem je především syntéza.

Ta písnička není smutná. Podívejte, pán tady zpívá, že je sám a že má nějaké mlhavé problémy a žádné cíle. Ale v naší společnosti přece nikdo není sám a každý má cíl! A ty cíle jsou jasné a zřetelné, a pokus se snad občas vyskytnou nějaké problémy, tak i ty jsou jasně definované. Čili ta písnička je myslím veselá, zábavná, ironická, protože nic z toho už není pravda.

Dávám hlasovat o přesunu toho pána do gymnastické skupiny. Bude tam v kolektivu, takže nebude sám, bude plný optimismu, a hlavně přestane zpívat.

Psal na dámské toaletě, že jsem vůl, ale to mu nedokážeme, tak ho vyloučíme za to, že pije pivo. Prostor k vyjádření mu ale nedáme, ještě by se snažil argumentovat a kdo ví, jak by to dopadlo.