Kudy vlastně vede čas a jak to obalit novelou.
Škola nám určuje skleněné časové tunely - a kdo se dostane mimo ně (i kdyby šel třeba jenom na záchod během hodiny), dostává se mimo ně a mimo čas.
Je to všechno experiment a spiknutí a hnus. Humanistické myšlenky o integraci, které vedou do pekel, stejně jako segregace. Řešení není, zůstává jen strach.
Čas je různobarevná linka, která se při cestě do minulosti různě zrychluje a zpomaluje, až doběhne do krajiny událostí, ve které neexistuje posloupnost.
Dospělí se domnívají, že "dětem velice pomáhají, když je hodnotí. To se asi lidi domnívají pořád, je to ve společnosti dost rozšířené. Že je dobré být hodnocený."
Holčička vylezla na dětském hřišti na nějaké železniční pražce.
- Podívej se na mě.
- Ty jsi ale šikovná.
Holčička žádala o pozornost. Žádala jen o to, aby byl viděna. Ale dostalo se jí hodnocení.
To je strašné.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat