Nějak jsem tam na ni narazil v knihovně, a proč si ji tedy znovu nepřečíst.
Z prvního čtení před mnoha a mnoha lety jsem si pamatoval jen to, že úvod je vynikající, ale na konci je pes zavražděn vývrtkou a pak se to celé nějak zvrhne do úplné blbosti.
Leč ukázalo se, že se mi podařilo spojit dohromady dvě knížky. Úplnou blbostí totiž končí Basket Flora. A tak jsem se vývrtky dočkal daleko dřív, než jsem čekal, a závěrečné debility jsem se nakonec nedočkal vůbec.
Navíc jsem měl před přečtením pocit, že se pan Gaunt jeví jako velmi dobrý psycholog a až nakonec vyjde najevo, že je to tak trochu Ďábel. Přitom je to zřejmé už od začátku. Zřejmě se mi všechny knížky v hlavě pletou...
Takže nebýt pitomoučkého šerifa a té artritidy, kterou si King až příliš oblíbil, mohl to být téměř dokonalý horror. O čem je, to si pamatuju, takže si to sem poznamenávat nemusím.
