Jistě, pane ministře

Vtipné? Jistě. A pravdivé? No, asi ano. Dává to smysl.

Řídí stát vláda nebo státní správa? Jestliže politici dělají politická rozhodnutí a úředníci tato rozhodnutí realizují, kdo má větší vliv?

Jistě, pane ministře a navazující Jistě, pane premiére jsou kultovní britské TV seriály ze života ministra pro administrativní záležitosti (a následně premiéra). Knižně jsou zpracovány jako ministrův deník prokládaný rozhovorem s jeho osobním tajemníkem, zápisky a korespondencí stálého tajemníka, vládními dokumenty, přepisy televizních pořadů apod. A je to stejně vtipné jako seriál.

Sir Humphrey Appleby, stálý tajemník ministerstva pro administrativní záležitosti, řídí ministerstvo sám a ještě se mu daří udržovat ministra Jima Hackera v domnění, že ministerstvo řídí on. Funguje to takto i v české vládě? Zřejmě ano. Jinak to totiž asi fungovat nemůže. Politici se mění, ale úředníci zůstávají. Státní správa nás chrání před blbými ministry — i před těmi chytrými.

Pokud na to přistoupíte, dostanete najednou smyslupné odpovědi na všechny své politické otázky. Proč každé zeštíhlování státní správy vede k jejímu dalšímu nabobtnání? Inu, nerealizuje to zeštíhlování náhodou sama státní správa?

Ale pak se dostanete k nějakým ne-až-tak-úplně-známým faktům a dojde vám to: Ta knížka lže. Ve skutečnosti je to všechno ještě mnohem horší.

Česky vyšlo Jistě, pane ministře ve dvou svazcích.